Úvaha nad pojetím mé práce.
Většina tvorů v přírodě je geneticky naprogramována k vytvoření si vlastního prostoru (domova). Všechna hnízda, jeskyně, nory, doupata v našem případě domy, byty, jsou do jisté míry sebeurčujícím prvkem. Jsme naprogramováni k vytyčování osobních hranic, kde se cítíme bezpečně, spokojeně v souladu s vlastními osobními imperativy svého svědomí a rodinných vztahů. Domov je tam, kam doléhá hlomoz a ruch veřejných paradigmat pouze filtrovaně, pootevřenými škvírami v žaluziích.:-) Přesto že Hegel napsal „Kdo pochopil své hranice, už je překročil.“Určitě nemyslel že už je nepotřebuje. (Pzn. Berte prosím jako humorné odlehčení úvahy autora)
Pokud člověk vnímá tento rozměr, chce se obklopovat věcmi, které tvoří soulad a estetično. A pokud se i povede, že se stanou sebevyjádřením jeho osobnosti, kruh se uzavírá. Řemeslná práce dokonale zpracovaná, ne jen po technicko-technologické, a estetické stránce dokáže vytvořit jakousi nadstavbu, vypovídající o majiteli a jeho prostoru. Jsem přesvědčen, že výrobky do kterých řemeslník vloží množství hodin, práce, úsilí, kreativity a citu pro materiál, v sobě skrývají energetický potenciál, který vnímavý člověk dokáže ocenit a používat. V případě oceli zpracované v ohni je energenizující síla obzvlášť výrazná.
Dělá mi dobře, když mohu vyrobit věci, na které se někdo rád dívá a kterých se rád dotýká. Spoluvytváří jeho domov. Přináší mu příjemno, radost a uspokojení. Pokud výrobek vyvolává navíc diskusi a interakce okolí, je to důkaz správného uchopení a pojetí zákazníkovi představy.
Reflexion über die Auffassung meiner Arbeit
Die meisten Wesen in der Natur sind genetisch zur Gestaltung eines eigenen Raumes (eines Daheims) vorprogrammiert. Alle Nester, Höhlen, Baue, Löcher, in unserem Falle Häuser, Wohnungen sind bis zu einem gewissen Grade ein selbstbestimmendes Element.
Wir sind vorprogrammiert, um persönliche Grenzen auszustecken, in denen wir uns sicher, zufrieden und im Einklang mit eigenen Persönlichkeitsimperativen unseres Gewissens und unserer Familienbeziehungen fühlen.
Das Daheim ist dort, wohin Lärm und Geräusche der öffentlichen Paradigmen (Umgebungsbedingungen) bloss gefiltert durch halbgeschlossene Spalten aus Jalousien hervordringen.
Als Hegel schrieb „Wer seine Grenzen begriffen hat, hat er sie bereits überschritten“, dachte er bestimmt nicht, dass diese nicht mehr nötig sind.
(Bitte als humorvolle Erleichterung der Autor-Überlegung zu betrachten).
Nimmt man diese Dimension wahr, möchte man sich mit solchen Sachen umgeben, die einen Einklang und ästhetisches Milieu bilden. Falls es gelingt, dass dieses zum Ausdruck eigener Individualität wird, schließt sich der Kreis.
Die handwerkliche Arbeit, ein einwandfreies Werk nicht nur technisch und technologisch, sondern auch ästhetisch verarbeitet, bildet die Aussage über einen Besitzer und seinen Raum.
Ich bin überzeugt, dass Produkte, mit denen sich der Handwerker lange Stunden beschäftigt, denen er viel Anstrengung, Kraftaufwand, Kreativität, sowie Gefühl fürs Material widmet, in sich ein energetisches Potenzial verbergen, das ein feiner Mensch schätzen und nutzen kann. Im Falle des im Feuer bearbeiteten Stahls ist die energetische Kraft besonders ausgeprägt.
Es tut mir wohl, wenn ich Sachen herstellen kann, die sich jemand gerne ansieht, die jemand gern anfasst. Sie schaffen sein Zuhause, bringen eine angenehme Atmosphäre, Freude und Zufriedenstellung. Falls das Produkt noch dazu eine Diskussion erregt, ist es ein Beweis der richtigen Erfassung und Einbeziehung der Kunden-Vorstellung.
Reflection Essay on the Interpretation of My Work
Most of the creatures in the nature are genetically programmed to create their own space (home). All of the nests, caves, burrows, dens, houses or flats in our case are to a certain extent a self-determining feature. We are programmed to demarcate personal borders where we feel safe, content and in harmony with our own personality imperatives of our conscience and family relationships. Home is where the noise and hustle of public paradigms is carried to only in a filtered manner, by open slits in the blinds.
Although Hegel wrote: “He who has understood his limits has already crossed them,” he certainly did not mean that you do not need them anymore. (Note: Please take it as a funny lightening of author’s reflection essay)
If a man perceives this dimension, he wants to surround himself with things which create harmony and aesthetic. And if he succeeds in making them also a self-expression of his personality, the circle is closing.
Handcraft, perfectly processed not only from the technical-technological and aesthetic point of view, can create a superstructure saying something about an owner and his/her space. I am convinced that the products into which a craftsman puts many hours of work, effort, creativity and feeling for material hide an energetic potential that can be perceived and used by an acute person. In case of steel processed in fire, the energizing power is especially noticeable.
I like creating things that someone likes to look at and touch. They jointly form his/her home. They bring him/her pleasantness, joy and satisfaction. Moreover, when a product causes a discussion and interaction of its surroundings, it is a proof of the right grasp and interpretation of customer’s idea.
Réflexion sur la conception de mon travail
La plupart des êtres vivants dans la nature sont génétiquement programmés pour créer son propre espace (sa maison). Tous les nids, grottes, terriers, tanières, et dans notre cas, les maisons, les appartements sont un élément, dans une certaine mesure, autodéterminant. Nous sommes programmés pour se fixer nos limites personnelles où nous nous sentons en sécurité, où nous sommes satisfaits et en accord avec nos propres impératifs personnels de notre conscience et avec nos relations familiales. La maison, c’est là où le bourdonnement et l’agitation des paradigmes publics parviennent seulement filtrés, par les fentes des stores semi-ouverts.
Même si Hegel a écrit « Celui qui a compris ses limites, il les a déjà franchis », il n’a certainement pas pensé qu’il n’en avait pas eu besoin. (Note : Considérez cela comme un allégement humoristique de la réflexion de l’auteur.)
Si l’homme perçoit cette dimension, il veut s’entourer d’objets qui créent l’harmonie et l’esthétisme. Et si c’est réussi que ceux-ci deviennent l’auto-expression de sa personnalité, le cercle se referme alors.
Le travail artisanal parfaitement effectué, non seulement sur le plan technico-technologique et esthétique, arrive à créer une superstructure reflétant son propriétaire et son espace. Je suis persuadé que les produits dans lesquels l’artisan met une quantité d’heures de travail, d’effort, de créativité et de sentiment pour le matériel cachent en eux un potentiel énergétique qu’une personne sensible sait apprécier et utiliser. En cas d’acier travaillé dans le feu, la force énergisante est particulièrement importante.
Je suis content de pouvoir fabriquer les objets que quelqu’un aime regarder et toucher. Ensemble, ils créent son intérieur. Ces objets lui apportent une sensation agréable, de la joie et de la satisfaction. Si un produit suscite en plus une discussion et des interactions de l’entourage, c’est la preuve de la bonne préhension et de la bonne conception de l’idée du client.